E/E (Elektrická/Elektronická) architektura označuje sjednocení elektronického hardwaru, síťové komunikace, softwarových aplikací a kabeláže do jednoho integrovaného systému, který řídí stále větší počet funkcí v oblasti ovládání vozidla, karoserie a zabezpečení, infotainmentu, aktivní bezpečnosti a dalších funkcí komfortu, pohodlí a konektivity.

První integrace elektrických a mechanických systémů se uskutečnila koncem 50. let 20. století, kdy se objevil základní tempomat. V 60. letech došlo k vylepšení audiosystému a osvětlení, v 70. letech nové emisní kontroly podnítily pokrok v architektuře E/E. Začátkem roku 2000 byly nové požadavky na výrobky podmíněné datovými a komunikačními protokoly a v posledním desetiletí se výrobci komponentov zaměřili na funkce a předpisy upravující bezpečnost cestujících, rozptylování řidiče a úsporu paliva, což vedlo k přijetí vysokonapěťových pohonných jednotek a systémů.

Do budoucna budou muset architektury E/E zohledňovat pokrok v oblasti automatizovaného řízení, rozšířeného infotainmentu, připojení 5G a především zvýšené elektrifikace vozidel. Tradiční přístup postupného přidávání nových elektronických řídicích jednotek (ECU) s vlastním výkonem, zpracováním, daty a konektivitou pro každou novou funkci již nefunguje a nebude možné rozšířit tak, aby vyhověl všem novým požadavkům na výpočetní výkon, zpracování dat a distribuci energie.

Nástup plně elektrických vozidel je zlomovým bodem, který dává výrobcům komponentov příležitost začít znovu a vytvořit od základu novou elektrickou/elektronickou architekturu, která zohledňuje potřeby napájení a údajů každého elektrického zařízení ve vozidle a splňuje tyto potřeby co nejjednodušším a nejintegrovanějším způsobem.

Výrobci komponentů se zároveň snaží automatizovat montáž kabelových svazků, které slouží jako základ architektury E/E a v současnosti se staly jedním z nejsložitějších a nejtěžkopádnějších komponentů vozidla.